Nemoci
Nemoci
Vnější paraziti
Tato varianta příživníků by se dala označit jako „menší zlo“, čímž samozřejmě nechci vybízet k jejímu podceňování. Primárně se jedná o různé roztoče, kteří se však ne vždy živí samotným pavoukem, ale někdy koexistují v určité symbióze, kdy parazitují v oblasti chelicer a zajímají se spíše o zbytky pavoukovy potravy, než o samotného pavouka. Nebezpečnější jsou druhy žijící např. v místě kloubních spojení, kde je pavoučí kutikula nejslabší, tady ji rozrušují a živí se vlastně obsahem pavoučího těla.
Vnitřní paraziti
Sem patří napadení nematou, což jsou cca milimetroví červi žijící prakticky všude okolo nás. U odchycených kusů se můžeme setkat s mokvajícími ranami pokrytími vajíčky a larvami malých much. Tyto larvy pak postupně vyžírají méně důležité orgány svého hostitele a než nadejde čas jejich finální přeměny, sežerou i ty. Mezi vnitřní ale i vnější parazity patří lumčíci a jim podobné vošičky, které pro své potomstvo zabezpečují potravu tím, že do připravené nory zatáhnout bodnutím ochromeného pavouka a na jeho tělo nakladou svá vajíčka. Vylíhnuvší se larvy potom standardním způsobem devastují chudáka pavouka, aby na jeho uhynulém těle mohly oslavit triumf parazitismu.
Plísně
Téma na dlouhé debaty, ovšem ve zkratce řečeno k napadení pavouka plísněmi dochází při chovu v nevhodných podmínkách, kdy dojde ke kombinaci příliš vlhkého a nevětraného prostoru. Vhodným způsobem léčby je přemístění pavouka do čerstvého, velmi dobře větraného terária, vysušení ložisek plísně např. savým papírem či vatou a rozrušení těchto ložisek jemným štětečkem.
Bakterie a viry
Jedním slovem: problém. Většinou se nedají včas zjistit, ani léčit. Průběh napadení bývá velice různý, takže obrana je prakticky nemožná.
Zlomeniny, ulomeniny a vylomeniny
Snad každý chovatel se už setkal s tím, že jeho pavouk nějakým způsobem přišel o končetinu, případně cheliceru. Snad každý v ten moment zjistil, že pokud to není zlomené opravdu špatně, tak si z toho pavouk skoro nic nedělá. Vzniklá rána se po určité době překryje strupem a po dalším svlékání dochází k regeneraci, která obzvlášť u mladých jedinců je obdivuhodná. Navíc příroda ve své prozíravosti dala pavoukům důležité orgány dvojmo, takže případná ztráta jedné chelicery není zase taková tragédie, protože i s jednou se jedná o výborného zabijáka. Co se týče zlomenin a utržených nohou, tak pokud k tomuto zranění dojde v místě kloubu, po nějaké době nemáme co řešit, protože se rána sama uzavře. Pokud k tomu však dojde někde jinde, je nejlepší řešení takovou končetinu v místě nejbližšího kloubu odříznout, či utrhnout, protože v ten moment jsou šance na uzavření rány podstatně menší, než kdy jindy.